Ráno mokro. Po cestě do Českého Rudolce, kde se dnes jelo i průtrž mračen. Na místě naštěstí bez deště, ale mokro. Po včerejších asi 6 pádech se na jistotu stavím na konec balíku. Start. Dolů, vracečka doprava a mírně nahoru. Balík jede pohromadě. Za zatáčkou se to div nenaštosuje, protože na levý straně je zaparkovaný auto až do cesty. Jardovi spadl řetěz. Zůstává za balíkem. Levá a nahoru. Slušně to tahá za nohy. Jarda nás dojíždí, to je nezmar. Pak je to takový vlnitý. Přes křižovatku a stojka nahoru 10%, jsou tam 3 úseky takhle. Držím se s balíkem nahoru. Tepy nelezou, i když watty bolí. Nahoře bych 
Balík za to vezme a odskočí mi. Vzhledem k tomu jak je mokro a jak se tam v balíku vlní, tak mi to ani nevadí. Ve vesnici pravá a do kopce skrz bufet další 7%. Mírně z kopce a vrchařská premie tři 7% vlny po sobě. Pak sjezd do vesnice. Doprava. Nahoru ze vsi. A další sjezd do Rudolce se zatáčkami. Mírně doleva, hnusná pravá kolem baráku. Znova pravá a lehký kopec do cíle. První kolo je za mnou. Dávám ještě tři další. I když jedu sám za balíkem, lidi fandí. Zejména jedna rodina, kterou potkávám asi šestkrát. Nakonec se mi podaří předjet další dva kluky, co z balíku odpadly a jedou už jen výlet. Taky na bufetu jsou někteří, kteří skončili a koukají na mě jak na blázna, že pořád jedu slušný tempo. Ale není už na co šetřit. Nakonec jsem odjel 5 kol 
Je to masakr. Výkonnost potřebuju dost posunout, abych mohl jet s nimi. Hlavně si taky zvyknout na balík. Ale zážitek a zkušenosti pecka. Kdo by si pomyslel, že v 37 letech budu stát na startu s borcema jako Michal Boroš, na který jsem koukal v telce. Obrovský díky týmu Unlimited KM Trading CZ
No responses yet