Riziková 😱

Jsem s dětmi u mamky, bez kola. Tak jsem nazul svoje botky a vyběhl. U nás jaro, takže už mám letní, ale tady náledí 🙈
V zatáčkách baletím tak, že kdyby mě pustili do Labutího jezera, tak z holek budou vrány 😆
V kopci pod Milštejnem Zetor. Byl přes cestu a na řetězu kus kmene v příkopu. Řetěz byl tak 30 cm nad cestou. Běžím, že ho překročím. V Zetoru nikdo. Přesto jak jsem se odrazil od země, řetěz se pohnul 😱 Začal se napínat a zvedat. Obě nohy ve vzduchu. Udělal jsem ve vzduchu jak, kdyby kroky. Dostal tím nohy výš a vyhnul se držce o řetěz. Matrix hadr 😆 Z lesa se ozvalo: „Ty vole, dobrý.“ 😆 Kouknu a lesák s dálkovým ovládáním. Asi na naviják 🙈 Koho by napadlo, že starej Zetor bude na dálkový 🤣
Kopec na Milštejn je chutnej strmilovák 🙈 Celou cestu se se mnou chtěla venku kamarádit buchta 🤭 Chtěl jsem původně snídat jen kafe. Ale nechtělo se mi samotnýmu, tak jsem si s sebou vzal buchtu, v žaludku 😃 Ale ven jsem ji nepustil 🤣
Nahoře na Milštejně bežím po náledí s vrstvičkou bláta. Asi v půlce toho úseku šlápnu a celá bota zmizela v bahně 🙈 Držím tempo. Druhá taky 🙈🤣 Našteští pak hluboký sníh a bahno bylo tak řídké, že se boty očistily 😇
Na přehradě dělám fotku s botou na zábradlí. Stojím na jedný noze. Pohoda. Do tý doby, než fouknul vítr. Bota letí dolů. Skočím k zábradlí. Chytl jsem ji na hraně hráze, těsně než spadla do vody 🤭🤣
Po cestě zpět na sněhu koblihy. No neuklouzla mi noha těsně před nimi? 🙈 Dopadám levou k nim. Padám do předklonu. Neee, koblihy neeee. Dávalm výstavní holubičku. Tím lehce chytnu balanc. Odraz z levý. Ve vzduchu narovnat. Dopad na pravou. Ruce nad hlavou, prohnutej jak luk. Rychle odraz. Dalších pár paskvilních pozic. Ustál jsem to 🤣 No hubou do koblih nechceš 😃 Koblihy nebrat 😉
No na náledí a s těmi kopci nakonec solidní tempo 😇
Odpoledne pak ještě regenerační procházka s dětičkama a mamkou 🥰

#CYKLOMAGOR