Z Německa se nám přijel představit nový šéf. A naprosto zcela náhodně je cyklista. Teda dřív dělal na profi úrovni triatlon (Half Iron man) a to na špičkový úrovni. Zkráceně, žádný vořezávátko S Richardem jezdím, takže to už se ví, že je cyklista. Po práci plán jasnej – kolo Plán je jasný, krátká trasa se zastávkou u Záhory Tempo je takový na pohodu. Jako trasér mám výhodu, pozici na špici mám rezervovanou I když by mě oba mohli z fleku střídat Do Pivovaru Záhora jsme trefili bez problému, ale narazili jsme na zavřené dveře Zachránila nás hospoda v Běrunicích Při objednávce nás zpovídali místní borci A dostali jsme školení Nejdřív si musíš dát panáka a pak teprve pivo, aby ses nepotil No děkuju, nechci Po dotankování vyrážíme směr domov. A po pivu teprve začíná ta sranda Richard upozorňuje Tobiase, že po pivu necejtim bolest Takže tempo držíme vyšší Odbočka a oblíbená Báň Jak se to zvedne, hodím loktama. Zvedám se ze sedla. Nechávám velkou a zhruba prostřední kolečko. Garmin ukazuje 500 – 600 w. Držím to až na horizont. Tam sedám a vytáčím nohy (není to závod). V tu chvíli mi vyráží z háku Tobias s hláškou: „Teď je čas na útok.“ No to teda neeee! Šéf nešéf Letím ze sedla a za ním do sjezdu. Výhoda znalosti trati. V první serpentině ho mám Ale cukli jsme Richardovi. Už ho vidíme jak jede z kopce za námi. Držíme tak normální tempo. Proletí kolem nás jak střela. I když to roztočím a dupu za ním, nejde ho sjet. Není nad to umět využít silné stránky Dojezd do Poděbrad držíme v dost slušným tempu. Dostává mě Tobiasova hláška: „Jestli budeš vyrábět díly jako jezdíš na kole, tak se nemám čeho bát.“ Kontruju cyklisticky: „No rád bych ve výrobě měl vyšší FTP.“ Poslední brdek nadjezd v Poděbradech. Ze srandy jdu ze sedla a držím si tam 500w. V poslední třetině mě oba přeletí jak Concord Atlantik Tak udělám aspoň foto z háku Pecka to byla. Mít takový šéfy je prostě super
No responses yet