Chtěl jsem si dneska dát 100 km lehce. V týmu máme výzvu na objem, takže rychlost nemá vliv. Vyrážím po dlouhý době na Eddym. Směr Praha, mám to samozřejmě proti větru. Držím si klidných 32. Jsem sice v tempu, ale říkám si, že zpátky proti větru to bude v pohodě.Za Sadskou káně. Letí kousek se mnou, sotva 3 metry ode mě. Klasicky na Jenštejn, ale to je málo, tak otočku až do Vinoře.Pohodu jsem si užil jen do Čelákovic. Tam se ukázal nový trenér, Eddy Merckx. Rozhodl se, že ten průměr 32 je málo. Takže prasknul lanko k přehazovačce. Ta spadla na nejmenší kolečko. Převod 52 – 11 
Zkouším shodit na malou placku, ale to nějak nešlo. Povedlo se to až v Přerově. K tomu se přidal asistent trenéra, pan Vítr 
Rozhodl se, že by mohlo být moc fajn foukat mi do ksichtu Takže těch 5 km do Přerova bolelo jak čert 
Zbylých 25 km do Poděbrad na 36 – 11. Po rovině se dalo. Ale každá další nerovnost a ksichťák znamenalo další minuty krásné bolesti Vlastně to byl takovej trénink na Mirka, akorát že jsem to nejel na trenažéru bez zátěže Poděbrady jsem dneska viděl obrovsky rád 
Ani to kilo jsem už nedojížděl, i tak nohy jak želatina
No responses yet